Nekonečné červené pláně, rozlehlé vulkány, pozůstatky dávných řek a jezer i krátery po dopadu meteoritů si lze do detailu prohlédnout na nové globální mapě Marsu, kterou vytvořili odborníci ze Spojených arabských emirátů.
Kvalita záběrů ohromila
Mapa se skládá z více než tří tisíc snímků, které pořídily přístroje sondy Amal (Naděje), píše deník The New York Times.
„Jsou to všechno přirozené barvy Marsu,“ uvádí k mapě vědecký výzkumník Dimitra Atri z New York University v Abú Dhabí.
Snímky poslala zpět na Zemi sonda Amal, která odstartovala z japonského kosmodromu v roce 2020 a poslední dva roky obíhá kolem rudé planety.
Její hlavní prací je studovat atmosféru Marsu, kromě dalších přístrojů je však vybavena také kamerou. Kvalita prvních snímků, které Amal poslala, Atriho „naprosto ohromila“.
„Takhle jsem Mars ještě neviděl,“ řekl vědec ke snímku, na němž byla podle něj celá polovina planety.
Mapy nejsou ničím novým
Mapy Marsu nejsou ničím novým. Americký podnikatel Percival Lowell již 90. let 19. století při pozorování rudé planety ze své observatoře ve městě Flagstaff v Arizoně nastínil mapy toho, co považoval za umělé kanály vybudované marťanskou civilizací.
Lowell v té době také pozoroval paprskovité struktury na Venuši – ale později se ukázalo, že pravděpodobně jen omylem pozoroval odraz zadní části vlastní oční bulvy.
V éře vesmírného objevování kolem Marsu proletěla série sond, z nichž některé planetu pozorovaly také z její oběžné dráhy.
Orbitální americké sondy jako Mars Global Surveyor nebo Mars Reconnaissance Orbiter se ale většinou soustředily spíše na detaily povrchu včetně písečných dun, strží a balvanů.
„Jsou to úžasné, velkolepé snímky. Ale nevidíte celou planetu najednou,“ uvedl Atri, podle kterého při takových průletech panovaly různorodé světelné podmínky, znemožňující podat ucelený obraz planety. Sonda však přinesla topografickou mapu, která vznikla z dat laserového výškoměru.
Globální mapu Marsu vytvořil také Hubbleův vesmírný teleskop ze zemské orbity. Rudá planeta je však i ve své nejbližší vzdálenosti od nás 34 milionů kilometrů, takže snímky z Hubbleova dalekohledu nejsou dostatečně ostré.
Sonda Amal se pohybuje na eliptické dráze ve výšce zhruba 20.000 až 43.000 kilometrů od povrchu Marsu, tedy je podstatně vyšší než sonda Mars Reconnaissance Orbiter, ale mnohem blíže než Hubble.
Celý proces vytváření mapy trval několik měsíců, kdy vědci z jednotlivých snímků utvářeli ucelenou a jednolitou mapu.
Další využití
Atri spolu s kolegy nyní pracuje na odborném článku, ve kterém popíší své metody. Ty by pak chtěly použít k vytváření map u dalších vesmírných těles, například z dat z evropské sondy Juice.
Ta minulý týden vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, kam doletí v příští dekádě.
„Ty ledové měsíce jsou tak krásné. Měli bychom být schopni použít stejnou metodu,“ uvedl Atri.
